vetaretur

latina

výslovnost

• IPA: [wɛ.taːˈreː.tur] (klasická restituovaná)
• IPA: [vɛtaːˈrɛːtʊr] (středověká)

sloveso

• tranzitivní
• 1.konjugace

význam

1. třetí osoba čísla jednotnéoh konjunktivu imperfekta rodu trpného slovesa vetāre — byl(a) by zakazován(a), zakázán
   • Scio te hoc facere vetaretur, sed tamen fecisti.
   • Sī hōc vetārētur, tunc vītam nōn vīvere vellem. – Pokud by mělo toto být zakázáno, nechtěl bych dále (svůj život) žít.
   • Sunt multae leges quae hoc vetarent, sed nemo eas observabat.

antonyma

1. permetteretur, sineretur

související

• vetāret
• vetatur
• vetābitur
• vetetur
• vetābātur
• vetuit