vink

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈfɪŋk]  vink^{? • info}

etymologie

Vychází z předpokládaného pragermánského *finkiz s významem pěnkava, pěnkavovitý pták. Takto příbuzné např. s německým Fink, anglickým finch téhož významu. Srovnej i anglické goldfinch.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vink	vinken

význam

1. (v zoologii) pěnkava

související

• luistervink
• goudvink
• vinkje
• distelvink
• geelvink
• sneuwvink
• Goudvinkenplaats
• appelvink
• hennepvink
• goudvinkenbuurt
• boekvink
• roervink