vlkodlak

čeština

výslovnost

• IPA: [vl̩kɔdlak]

dělení

• vl-ko-d-lak

etymologie

Slovo bylo v obrozenecké době přenesené z jiných slovanských jazyků; praslovanský původ (patrně *vьlkodlakъ) vznikl jako složenina *vьlkъ (vlk) a *dlaka (srst, kůže se srstí), tedy vlastně „ten, kdo má vlčí kůži“.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vlkodlak	vlkodlaci
genitiv	vlkodlaka	vlkodlaků
dativ	vlkodlaku / vlkodlakovi	vlkodlakům
akuzativ	vlkodlaka	vlkodlaky
vokativ	vlkodlaku	vlkodlaci
lokál	vlkodlaku / vlkodlakovi	vlkodlacích
instrumentál	vlkodlakem	vlkodlaky

význam

1. bájný tvor, člověk měnící se při úplňku ve vlka
   • Ano, každý z nás je víceméně a v jistém smyslu zaklet: i když ne do prašivce nebo do vlkodlaka, do vrbičky nebo do žáby, tož do své nevalné tělesné schránky, do svého nedosti váženého a slavného postavení, do tísnivé životní formy, která velmi špatně vyjadřuje naši vrozenou a skrytou krásu.

překlady

1. člověk měnící se ve vlka

   • angličtina: werewolf
   • estonština: libahunt
   • finština: ihmissusi
   • francouzština: loup-garou m, loup-brou m
   • italština: lupo mannaro m, licantropo m
   • němčina: Werwolf m
   • polština: wilkołak m
   • ruština: оборотень m
   • řečtina: λυκάνθρωπος m, βρυκόλακας m
   • slovenština: vlkolak m
   • španělština: hombre lobo m

externí odkazy

• Článek Vlkodlak ve Wikipedii