vnouče
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈvnɔʊ̯t͡ʃɛ]
dělení
[editovat]- vnou-če
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vnouče | vnoučata |
genitiv | vnoučete | vnoučat |
dativ | vnoučeti | vnoučatům |
akuzativ | vnouče | vnoučata |
vokativ | vnouče | vnoučata |
lokál | vnoučeti | vnoučatech |
instrumentál | vnoučetem | vnoučaty |
význam
[editovat]- vnuk nebo vnučka
- Babičce přišla popřát k narozeninám všechna vnoučata.
- Dědové bývají zábavní, nejsou při hlídání vnoučat úzkostní na každou maličkost, sem tam nějaké to ušpinění je nestresuje, ve společnosti vnoučat bývají hraví a stávají se z nich znovu kluci. Pro děti je báječné, když se podaří dobrý vztah s oběma dědečky vybudovat.[1]
překlady
[editovat]- vnuk nebo vnučka
- angličtina: grandchild
- francouzština: petit-enfant m
- italština: nipote m
- lotyština: mazbērns
- němčina: Enkelkind s
- slovenština: vnúča s
- španělština: nieto m
- švédština: barnbarn s
antonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-04-29]. Heslo vnouče.
- ↑ Zdenka ORTOVÁ: Rodiče, neupírejte svým dětem právo na dědu!!!, 13.května 2023
externí odkazy
[editovat]- Článek Vnouče ve Wikipedii
- Google Books. Vyhledávání výrazu "vnouče" pro češtinu.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo vnouče.
- Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "vnouče".
- Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo vnouče (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo vnouče.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo vnouče.