vnouče

čeština

výslovnost

• IPA: [vnɔʊ̯t͡ʃɛ]

dělení

• vnou-če

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vnouče	vnoučata
genitiv	vnoučete	vnoučat
dativ	vnoučeti	vnoučatům
akuzativ	vnouče	vnoučata
vokativ	vnouče	vnoučata
lokál	vnoučeti	vnoučatech
instrumentál	vnoučetem	vnoučaty

význam

1. vnuk nebo vnučka
   • Babičce přišla popřát k narozeninám všechna vnoučata.

překlady

1. vnuk nebo vnučka

   • angličtina: grandchild
   • francouzština: petit-enfant m
   • italština: nipote m
   • lotyština: mazbērns
   • němčina: Enkelkind s
   • slovenština: vnúča s
   • španělština: nieto m
   • švédština: barnbarn s

antonyma

1. prarodič

související

• vnoučátko
• vnuk, vnučka
• pravnouče, pravnuk, pravnučka

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-09-17, [cit. 2009-04-29]. Heslo vnouče.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Vnouče ve Wikipedii