vražedník

čeština

výslovnost

• IPA: [vraʒɛdɲiːk]

dělení

• vra-žed-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vražedník	vražedníci
genitiv	vražedníka	vražedníků
dativ	vražedníkovi / vražedníku	vražedníkům
akuzativ	vražedníka	vražedníky
vokativ	vražedníku	vražedníci
lokál	vražedníkovi / vražedníku	vražednících
instrumentál	vražedníkem	vražedníky

význam

1. (řidčeji, zastarale) vrah
   • Kdo je nedbalý při omývání rukou, bude postižen po smrti těžkým trestem. Trestem, jímž bývají stíháni jen vražedníci, kteří prolili krev nevinného.

synonyma

• (nářečně) (Zašová, ...) vražedeľník