vratič
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [vracɪt͡ʃ]
dělení
[editovat]- vra-tič
etymologie
[editovat]Pochází ze staroslověnského slova vrátyč, stejně jako další slovanské obdoby: polské wrotycz, ve slovinské vratič, srbochorvatské vratiš nebo povratič a ukrajinské vorotyč.[1] Jeden z výkladů českého názvu má svůj původ v lidových pověrách, které vratiči přisuzovaly čarodějnou moc. Podle nich pomáhá k šťastnému návratu z cest domů, k vyléčení nevěry a návratu k milované osobě.[1] Druhý odvozuje jeho název ze zvracení, které po nadměrném požití vratiče mimo jiné nastává.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | vratič | vratiče |
| genitiv | vratiče | vratičů |
| dativ | vratiči | vratičům |
| akuzativ | vratič | vratiče |
| vokativ | vratiči | vratiče |
| lokál | vratiči | vratičích |
| instrumentál | vratičem | vratiči |
význam
[editovat]překlady
[editovat]synonyma
[editovat]- (v botanice, odborně) Tanacetum
slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 JIRÁSEK, Václav a kolektiv. Naše jedovaté rostliny. Praha : Československá akademie věd, 1957. S. 289–290.
- ↑ SVOBODOVÁ, Irena. Vratič obecný (Tanacetum vulgare). iDNES.cz, 2008-09-29, [cit. 2014-10-11]. Dostupné online.
