vrijbuiter

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈvrɛi̯bœy̯tər]  vrijbuiter^{? • info}

etymologie

Kompozitum složené z vrij — volný, svobodný a buit — kořist, lup, plen, kde první složka přes staroholandštinu vychází z předpokládaného pragermánského *frijaz a druhá složka z předpokládaného prakeltského *budi. Srovnej zejména anglické freebooter, filibuster, dále pak např. německé Beute, francouzské butin a české jachta.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vrijbuiter	vrijbuiters

význam

1. (v historii) dobrodruh, flibustýr, soukromý kolonizátor, bukanýr, pirát
   • Kapers werden vaak vrijbuiters als hun dat uitkwam, zodat het verschil niet zo groot was. – Únosci se často stávali bukanýry, takže ten rozdíl nebyl tak zásadní.
   • De afwisseling van vijvers, grasvlakten, struiken en bosjes vormt een groot, structuurrijk geheel dat naar vleermuizen één uitgelezen vrijbuiter biedt. – Střídání rybníků, travnatých ploch, keříků a remízků vytváří velký, strukturně bohatý celek, který netopýrům poskytuje vynikající loviště.

synonyma

1. zeerover, filibuster, jachtgrond, kaper

související

• vrijbuiten
• buitmaken
• vrijheit
• zwijnenjacht
• jachthond