vuurwerk

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈvyːr.ʋɛrk]
•  vuurwerk^{? • info}

dělení

• vuur-werk

etymologie

Utvořeno koncem 16.století podle německého Feuerwerk ze základů vuur — oheň a werk — dílo, práce. Srovnej ruské фейерверк.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vuurwerk	vuurwerken

význam

1. ohňostroj
2. (zastarale) střelivo do kanónů; munice

související

• meestervuurwerker
• knalvuurwerk (dělbuchy)
• vuurwerkverbod (zákaz ohňostrojů)
• vuurwerkje
• siervuurwerk
• ernstvuurwerk
• vuurwerker
• consumentenvuurwerk (zábavní pyrotechnika)