vyhořet

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪɦɔr̝ɛt]

dělení

• vy-ho-řet

sloveso

• intranzitivní
• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vyhořím	vyhoříš	vyhoří	vyhoříme	vyhoříte	vyhoří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyhoř	vyhořme	vyhořte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyhořel	vyhořela	vyhořelo	vyhořeli	vyhořely	vyhořela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vyhořev	vyhořevši	vyhořevše

význam

1. požárem ztratit bydlení nebo značnou část osobního majetku
   • Kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic nestane. Kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří a začne od píky. Do každé rodiny elektrické hodiny!
2. (v psychologii, hovorově) prodělat tzv. syndrom profesního vyhoření

překlady

1. přijít vinou požáru o místo k životu

   • angličtina: burn down
   • francouzština: se faire incendier, se faire brûler la maison
   • němčina: niederbrennen, ausbrennen
   • ruština: выгореть
   • řečtina: καίω εντελώς
2. prodělat syndrom vyhoření

   • angličtina: burn out, suffer a burnout

synonyma

1. lehnout popelem
2. —