vymítat

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪmiːtat]

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vymítám	vymítáš	vymítá	vymítáme	vymítáte	vymítají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vymítej	vymítejme	vymítejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vymítal	vymítala	vymítalo	vymítali	vymítaly	vymítala
trpné	vymítán	vymítána	vymítáno	vymítáni	vymítány	vymítána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vymítaje	vymítajíc	vymítajíce

význam

1. vyhánět, vypuzovat zlé síly
   • A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil.
2. (řidčeji) vymetat

překlady

1. vyhánět zlé síly

   • angličtina: exorcise
2. —

fráze

• vymítat ďábla Belzebubem

související

• vymítač
• vymítání