vymlátit

čeština

dělení

• vy-mlá-tit

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vymlátím	vymlátíš	vymlátí	vymlátíme	vymlátíte	vymlátí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vymlať	vymlaťme	vymlaťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vymlátil	vymlátila	vymlátilo	vymlátili	vymlátily	vymlátila
trpné	vymlácen	vymlácena	vymláceno	vymláceni	vymláceny	vymlácena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vylátiv	vymlátivši	vymlátivše

význam

1. rozbít z oken tabulky skla
2. (expresivně) dostat z někoho informaci
3. tlučením vyloupat zrna

synonyma

1. roztřískat

související

• mlátit