vysvědčení

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪ.svjɛt.t͡ʃɛ.ɲiː], [ˈvɪ.svjɛ.t͡ʃɛ.ɲiː]

dělení

• vy-svěd-če-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vysvědčení	vysvědčení
genitiv	vysvědčení	vysvědčení
dativ	vysvědčení	vysvědčením
akuzativ	vysvědčení	vysvědčení
vokativ	vysvědčení	vysvědčení
lokál	vysvědčení	vysvědčeních
instrumentál	vysvědčením	vysvědčeními

význam

1. listina s pololetním nebo celoročním hodnocením žáka, popřípadě výsledkem zkoušky
2. (přeneseně) vlastnost nebo čin, podle kterého někdo je posuzován

překlady

1. listina

   • angličtina: report card
   • francouzština: bulletin m, bulletin scolaire m, bulletin de notes m
   • němčina: Schulzeugnis s, Zeugnis s
   • polština: świadectwo szkolne s, świadectwo s
   • ruština: табель m, аттестат m
2. vizitka

synonyma

1. (slangově) vízo, výzo
2. vizitka

související

• osvědčení

externí odkazy

• Článek Vysvědčení ve Wikipedii