zkouška

čeština

výslovnost

• IPA: [skɔʊ̯ʃka]
•  zkouška^{? • info}

dělení

• zkou-š-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zkouška	zkoušky
genitiv	zkoušky	zkoušek
dativ	zkoušce	zkouškám
akuzativ	zkoušku	zkoušky
vokativ	zkouško	zkoušky
lokál	zkoušce	zkouškách
instrumentál	zkouškou	zkouškami

význam

1. akce s cílem pokusit se dosáhnout určitého výsledku
2. akce s cílem prověřit něčí znalosti či schopnosti
   • To jsem takhle chtěl jedné vaší kolegyni pomoct u zkoušky, chtěl jsem z ní dostat Phillipsovu křivku, tak říkám, já mám doma TV od Phillipsu, holicí strojek od Phillipsu, a ona mi na to říká, že od Phillipsu má depilátor. Tak jsem jí tu zkoušku musel dát.
   • Závěrečná část letošních maturit v podobě ústních zkoušek začala v úterý také pro 4054 studentů středních škol ve Zlínském kraji.
3. opakování provedení uměleckého díla před vystoupením

překlady

1. pokus

   • angličtina: attempt, try
   • francouzština: essai m, tentative ž
   • italština: prova ž
   • němčina: Versuch m
   • nizozemština: poging
   • polština: próba ž
   • ruština: попытка ž
   • slovenština: skúška ž
2. test

   • angličtina: trial, exam
   • esperanto: ekzemano
   • finština: tutkinto, tentti
   • francouzština: examen m, épreuve ž
   • italština: prova ž
   • němčina: Prüfung ž, Test m
   • nizozemština: examen
   • polština: egzamin m
   • ruština: экзамен m, испытание s
   • slovenština: skúška ž
3. nácvik

   • angličtina: rehearsal
   • francouzština: répétition ž
   • hornolužická srbština: proba ž
   • italština: prova ž
   • němčina: Probe ž
   • nizozemština: repetitie, herhaling
   • ruština: репетиция ž
   • slovenština: skúška ž

synonyma

1. pokus, vyzkoušení
2. zkoušení, přezkoušení, test
3. nácvik, zkoušení

související

• zkušební
• zkušebna
• zkusit
• zkoušet

slovní spojení

• zkouška dospělosti

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-05-31]. Heslo zkouška.

externí odkazy

• Rozcestník Zkouška ve Wikipedii