wilk

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • wilk

etymologie[editovat]

Z praslovanského *vьlkъ vznikla polská i další slovanské varianty: staroslověnské влькъ, běloruské воўк, bulharské вълк, srbochorvatské вук / vuk, slovinské volk, české a slovenské vlk, polabské våuk, lužickosrbské wjelk, ruské a makedonské волк, ukrajinské вовк.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ wilk wilki
genitiv wilka wilków
dativ wilkowi wilkom
akuzativ wilka wilki
instrumentál wilkiem wilkami
lokál wilku wilkach
vokativ wilku wilki

význam[editovat]

  1. vlk (psovitá šelma)
    • Wczoraj w lesie widziałem dużego wilka. – Včera jsem v lese viděl velkého vlka.
  2. (hovorově) vlk (opruzenina)
    • Nie siedź na ziemi, bo wilka dostaniesz. – Neseď na zemi nebo chytíš vlka.
  3. (hovorově) vlčák, ovčák
    • Mój brat ma wilka, a siostra wyżła. – Můj bratr má vlčáka a sestra ohaře.

synonyma[editovat]

  1. toczeń
  2. owczarek, wilczur; owczarek alzacki, owczarek niemiecki

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

přísloví, úsloví a pořekadla[editovat]

poznámky[editovat]