willekeur

nizozemština

výslovnost

• IPA: [wɪləˈkør]  willekeur^{? • info}

etymologie

Složenina ze základů wil — vůle a keur — volba, vzdáleně příbuzného např. s anglickým choose, choice či francouzským choix. Srovnej zejména německé Willkür téhož významu.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	willekeure	willekeuren

význam

1. rozmar, vrtoch
2. libovůle, svévole

synonyma

1. gril
2. eigenmacht

související

• willekeurig (libovolný)
• keuzen