woleć

polština

výslovnost

• IPA: [ˈvɔ.lɛt͡ɕ]  woleć^{? • info}

etymologie

Přes staropolské wolić z předpokládaného praslovanského *voliti.

sloveso

• modální pomocné
• nebo tranzitivní

význam

1. radši ([u]dělat něco), preferovat, mít raději (co), dávat přednost (čemu)

související

• wola
• bezwolność
• bezwolny