zastavujíc
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [zastavʊjiːt͡s]
dělení
[editovat]- za-sta-vu-jíc
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa zastavovat
- „Babičko, neslyšíte nic?“ šeptala Barunka, zastavujíc babičku uprostřed kvetoucího sadu, blíže stavení; „jako by něco šumělo.“[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XIII, s. 166–178.