zavrouce
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [zavrɔʊ̯t͡sɛ]
dělení
[editovat]- za-vrou-ce
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- (archaicky) přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa zavřít
- Jindřich V. (…) předeslal hned ku Praze markrabi Děpolta Vohburského a Berengara, hraběte sulcbašského, aby zavrouce příměří mezi stranami, pozvali je obě k roku do Rokycan, náležitých tehdáž biskupovi pražskému.[1]
synonyma
[editovat]- (neutrálně) zavřevše
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.