zeptal se

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈzɛptal‿sɛ]

dělení

[editovat]
  • zep-tal se

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • intranzitivní
  • zvratné

význam

[editovat]
  1. rod mužský čísla jednotného příčestí minulého slovesa zeptat se
    • Otec naslouchal pozorně. „A kdo tedy jest vinen, že tak málo umí?“ zeptal se. „Chodila do německé školy, ač německy ani nerozumí.[1]
    • Málem by ho přejelo auto, málem by vlezl pod řinčící tramvaj; sakra, člověk za dvanáct let odvykne ulicím. Rád by se někoho zeptal, co je to za velikou stavbu; rád by se zeptal, kudy má jít na Severozápadní nádraží; protože zrovna podle něho rachotil kamión se železem, zkusil sám pro sebe říci nahlas: „Prosím vás, kudy se jde na Severozápadní nádraží?“[2]
    • Já vyrazil směrem ke svému sedadlu, které už bylo obsazené nějakým starým pánem, a ona přímo k odletové bráně. Když se naše cesty rozdělily, kývl jsem jí na pozdrav. „Dobrý den, nebyl tady na sedadle náhodou takový batoh?“ zeptal jsem se toho pána. Měl mastné bílé vlasy a muselo mu být aspoň osmdesát[3]

synonyma

[editovat]
  1. dotázal se, optal se

poznámky

[editovat]
  1. Alfons Bohumil Šťastný: Doby radosti i žalu/Mařenčina panenka, Praha 1900
  2. Karel Čapek: Povídky z jedné kapsy/Propuštěný
  3. Štěpán Hnyk - Elizabeth LaBanová: Esej o tragédii, Brno 2014 - cit. dle Korpus.cz