zestátnit

čeština

výslovnost

• IPA: [zɛstaːtɲɪt]

dělení

• ze-stát-nit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zestátním	zestátníš	zestátní	zestátníme	zestátníte	zestátní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zestátni	zestátněme	zestátněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zestátnil	zestátnila	zestátnilo	zestátnili	zestátnily	zestátnila
trpné	zestátněn	zestátněna	zestátněno	zestátněni	zestátněny	zestátněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zestátniv	zestátnivši	zestátnivše

význam

1. učinit státním, především majetkově

překlady

1. • angličtina: nationalise
   • francouzština: étatiser
   • polština: upaństwowić
   • slovenština: zoštátniť

synonyma

1. (nepřesně) znárodnit

antonyma

1. zprivatizovat

související

• zestátnění
• státní
• zestátňovat
• zestátňovací
• zestátněný