zklamat

čeština

výslovnost

• IPA: [sklamat]
•  zklamat^{? • info}

dělení

• zkla-mat

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zklamu	zklameš	zklame	zklameme	zklamete	zklamou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zklamej / zklam	zklamejme / zklamme	zklamejte / zklamte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zklamal	zklamala	zklamalo	zklamali	zklamaly	zklamala
trpné	zklamán	zklamána	zklamáno	zklamáni	zklamány	zklamána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zklamav	zklamavši	zklamavše

význam

1. nenaplnít něči naději, očekávání, aspiraci

překlady

1. nenaplnit očekávání

   • angličtina: disappoint, let down
   • dánština: skuffe
   • francouzština: décevoir
   • maďarština: csalódást okoz, kiábrándít
   • němčina: enttäuschen
   • polština: rozczarować
   • ruština: разочаровать
   • švédština: göra besviken

synonyma

1. rozčarovat

antonyma

1. uspokojit