zlozvuký

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈzlɔzvʊkiː]

dělení

[editovat]
  • zlo-zvu-ký

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ zlozvuký zlozvuký zlozvuká zlozvuké zlozvucí zlozvuké zlozvuké zlozvuká
genitiv zlozvukého zlozvukého zlozvuké zlozvukého zlozvukých zlozvukých zlozvukých zlozvukých
dativ zlozvukému zlozvukému zlozvuké zlozvukému zlozvukým zlozvukým zlozvukým zlozvukým
akuzativ zlozvukého zlozvuký zlozvukou zlozvuké zlozvuké zlozvuké zlozvuké zlozvuká
vokativ zlozvuký zlozvuký zlozvuká zlozvuké zlozvucí zlozvuké zlozvuké zlozvuká
lokál zlozvukém zlozvukém zlozvuké zlozvukém zlozvukých zlozvukých zlozvukých zlozvukých
instrumentál zlozvukým zlozvukým zlozvukou zlozvukým zlozvukými zlozvukými zlozvukými zlozvukými

význam

[editovat]
  1. (zastarale) nelibozvučný; znějící zle (nelibě)
    • (...) právě člověk hluchý vydán jest snadnému nebezpečenství, aby vyslovil, co se jeví jakožto nemístné, nenáležité, nepřiměřené, zlozvuké, podivné, nevkusné, nesrovnalé, protimyslné, neuvěřitelné, nemožné, směšné (...)[1]

synonyma

[editovat]
  1. zlozvučný

antonyma

[editovat]
  1. libozvuký

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. DURDÍK, Josef. Absurdní. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. Díl 1, s. 102-103.