špičkování

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃpɪt͡ʃkɔvaːɲiː]

dělení

• špič-ko-vá-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	špičkování	špičkování
genitiv	špičkování	špičkování
dativ	špičkování	špičkováním
akuzativ	špičkování	špičkování
vokativ	špičkování	špičkování
lokál	špičkování	špičkováních
instrumentál	špičkováním	špičkováními

význam

1. dobírání si někoho špičkami (narážkami, pichlavými poznámkami, jizlivostmi)
   • Jejich špičkování jenom dokazovalo, že se dobře znají a mohou si dovolit hovořit spolu bez okolků.

synonyma

1. popichování