činit

čeština

výslovnost

• IPA: [tʃɪɲɪt]
•  činit^{? • info}

dělení

• či-nit

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	činím	činíš
2.	činí	činíme
3.	činíte	činí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	čiňme
2.	čiň	čiňte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	činil	činili
mužský neživotný		činily
ženský	činila
střední	činilo	činila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	činěn	činěni
mužský neživotný		činěny
ženský	činěna
střední	činěno	činěna

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	čině	činíce
ženský	činíc
střední

význam

1. provádět akci
   • Každý může činit to, co zákon nezakazuje.
2. (činit + instrumentál) měnit vlastnosti
   • Humanitární organizace se snaží činit svět lepším.
3. zpracovávat kůži pro další využití
   • Kůže se dříve činily pomocí tříslovin.
4. mít hodnotu
   • Celková cena objednávek činí sto tisíc dolarů.

překlady

konat

angličtina: make (en) francouzština: faire (fr) italština: fare (it)

němčina: machen (de), tun (de) slovenština: robiť (sk), konať (sk) švédština: göra (sv)

vyčiňovat kůže

angličtina: tan (en) francouzština: tanner (fr)

němčina: walken (de)

synonyma

1. dělat, vykonávat, konat
2. dělat, způsobovat
3. vyčiňovat, vydělávat
4. obnášet, dělat

související

• čin
• činnost
• činný
• činění
• činovník
• učinit
• vyčinit
• činit se

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2012-04-26]. Heslo činit.