štafeta

čeština

štafeta (1)

výslovnost

• IPA: [ʃtafɛta]

etymologie

Přes německé Stafette z italského staffetta, původně spěšný posel, pocházející ze staffa, třmen – odkazuje na jezdce, který kvůli spěchu zůstává v třmenech.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	štafeta	štafety
genitiv	štafety	štafet
dativ	štafetě	štafetám
akuzativ	štafetu	štafety
vokativ	štafeto	štafety
lokál	štafetě	štafetách
instrumentál	štafetou	štafetami

význam

1. sportovní závod či jiná akce, při které se členové družstva postupně střídají na úsecích trati a předávají si nějaký předmět
   • Titul ve štafetě na 4×100 metrů získala Jamajka.
   • Za přísných bezpečnostních opatření proběhla ve čtvrtek australskou metropolí štafeta s olympijskou pochodní.
2. předmět předávaný ve štafetě (1)
3. (ve sportu) družstvo účastnící se štafety (1)
   • Německá štafeta žen na mistrovství Evropy vytvořila nový světový rekord.
4. (zastarale) poslem doručovaná spěšná zpráva

překlady

angličtina: relay (en)

italština: staffetta (it) ž němčina: Stafette (de) ž

související

• štafetový