na
Z Wikislovníku
Obsah |
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
předložka[editovat]
význam[editovat]
- (na + lokál) na povrchu něčeho
- Na stole leží sponka.
- (na + akuzativ) směrem na povrch něčeho
- Položil na televizi kolíček.
- (na + akuzativ) vyjadřuje účel, cíl či směřování činnosti
- Jdeš s námi na pivo?
- Na takovou opičárnu se vám já můžu klidně vykašlat.
- (na + lokál) vyjadřuje účel činnosti nebo věci
- Měl ho na starosti.
- (na + akuzativ) vyjadřuje prostředek, nástroj činnosti
- Hrála na piano.
- (na + akuzativ) vyjadřuje časové určení
- Na podzim padá listí se stromů.
- (na + lokál) nahrazuje předložku v
- Na sále je k dispozici občerstvení.
překlady[editovat]
na povrchu
citoslovce[editovat]
význam[editovat]
- vybízí k tomu, aby si někdo něco od řečníka vzal
- Na, tady máš ty peníze.
synonyma[editovat]
související[editovat]
polština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [na]
dělení[editovat]
- na
etymologie[editovat]
Etymologické zdroje podávají dva různé výklady. Aleksander Brückner uvádí, že slovo pochází z pruského no, z gótského ana, německého an. Izabela Malmorová poukazuje na celoslovanské na (české na, ruské на) a uvádí praslovanský původ ve slově *na (srovnej s litevským nuō (od, z), lotyšským nuo (od)), z praindoevropského *nō vyvinutého z praindoevropského *anō, a to z praindoevropského *an (nahoru).[1][2]
předložka[editovat]
význam[editovat]
- na
- Kot wygrzewał się na piecu. – Kočka se vyhřívala na peci.
slezština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [na]
dělení[editovat]
- na
předložka[editovat]
význam[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ BRÜCKNER, Aleksander. Słownik etymologiczny języka polskiego. Krakow : Krakowska Spółka Wydawnicza, 1927. (polsky)
- ↑ MALMOR, Izabela. Słownik etymologiczny języka polskiego. Warszawa – Bielsko-Biała : Wydawnictwo Szkolne PWN ParkEdukacja, 2009. Heslo zima. ISBN 978-83-262-0146-2. S. 278. (polsky)