žinantní

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒɪnantɲiː]

dělení

• ži-nant-ní

etymologie

Přes němčinu z francouzského gênant, které ze slovesa gêner (vadit).

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní
genitiv	žinantního	žinantního	žinantní	žinantního	žinantních	žinantních	žinantních	žinantních
dativ	žinantnímu	žinantnímu	žinantní	žinantnímu	žinantním	žinantním	žinantním	žinantním
akuzativ	žinantního	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní
vokativ	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní	žinantní
lokál	žinantním	žinantním	žinantní	žinantním	žinantních	žinantních	žinantních	žinantních
instrumentál	žinantním	žinantním	žinantní	žinantním	žinantními	žinantními	žinantními	žinantními

význam

1. (situace; možnost se nějak zachovat) který vzbuzuje zábrany, a to do míry nepříjemné

překlady

1. vzbuzující zábrany

   • angličtina: embarrassing
   • francouzština: embarrassant
   • němčina: genierlich, genant
   • ruština: неудобный
   • řečtina: ενοχλητικός

synonyma

1. nepříjemný, trapný, nelibý, (v obecném jazyce, hovorově) takový, že se z toho osypávám

antonyma

1. libý, příjemný

související

• žinýrovat se