míra
Z Wikislovníku
Možná hledáte Míra.
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] etymologie
- Vyskytuje se ve všech slovanských jazicích, pochází z praslovanského *měra téhož významu odvozeného z indoevropského základu *mē- („měřit“, srovnej např. s latinským mētīrī téhož významu).[1]
[editovat] výslovnost
- IPA: [ˈmiːra]
[editovat] podstatné jméno
- rod ženský
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | míra | míry |
| genitiv | míry | měr |
| dativ | míře | mírám/měrám* |
| akuzativ | míru | míry |
| vokativ | míro | míry |
| lokál | míře | mírách/měrách* |
| instrumentál | mírou/měrou* | mírami/měrami* |
- * Tvar s -ě- se v 3., 6. a 7. pádě mn. čísla a též v 7. pádě jedn. čísla používá jen tehdy, má-li míra význam staré plošné či objemové jednotky (měřice), a nebo vyskytuje-li se v některých ustálených spojeních, např. velkou měrou, tou měrou. V 2. pádě mn. čísla je vždy tvar měr.
[editovat] význam
- velikost, délka, rozměr, množství něčeho
- Jakou to má míru?
- Modelka měla míry 92-63-90.
- (přeneseně) rozsah, případně jistá mez, jejichž přiměřenost obecně závisí na mínění mluvčího
- Máte do jisté míry pravdu.
- Největší míra viny padá na mou hlavu.
- Těch vulgarismů už bylo přes míru.
- Když pije, bohužel nezná svou míru.
- Míra hříchů byla dovršena.
- hodnota (vyjádřená obvykle v procentech) udávající, jaká část z celku má jistou specifickou vlastnost
- Míra nezaměstnanosti je v zemích východní Evropy stále vysoká.
- Úroková míra opět poklesla.
- správná, náležitá velikost, správné množství apod. (obvykle dané určitým standardem)
- Dal jsem si ušít oblek na míru.
- Protože neměl míru, nemusel jít na vojnu.
- Stěžoval jsem si vrchnímu na špatnou míru piva.
- (zastarale, knižně) způsob, jak něčeho dosáhnout
- Nižádnou měrou toho nemohl dosáhnout.
- duševní stav či rovnováha, nálada
- Úplně mne vyvedl z míry.
- Tys nějak ve špatné míře, kníže, co mysl tvoji rozjitřilo.[2]
- jednotka, kterou se měří velikost tělesa či množství tekutiny
- Dnes jsme se učili anglické míry a váhy.
- Máz, věrtel a čber je staré duté míry.
- stará objemová jednotka o velikosti 61,49 litru
- Vysloužil si míru pšenice.
- stará plošná jednotka o velikosti 1918 metrů čtverečných
- Koupil si dvě míry pole a začal hospodařit.
- měřítko, měřidlo; nářadí sloužící k měření
- Vytáhl z kapsy skládací míru.
- (v matematice) funkce, která určuje velikosti podmnožin určité množiny
- Lebesgueova míra, která je zobecněním pojmů obsah či objem, se používá při definici Lebesgueova integrálu.
[editovat] synonyma
[editovat] slovní spojení
- důlní míra, dolová míra
- míra bezpečnosti
- míra inflace
- míra nezaměstnanosti
- příslovečné určení míry
- šaty na míru
- úroková míra
[editovat] fráze
- do jisté míry – částečně
- na nejvyšší míru – nejvýš, velmi
- nepatrnou měrou – nepatrně
- tou měrou – takovým způsobem; tolik, tak moc
- úvést na pravou míru – opravit podle skutečnosti, vysvětlit
- v hojné míře, hojnou měrou, velkou měrou – hojně, hodně, často, velmi
- všeho s mírou – ne příliš, přiměřeně
- vyvést z míry – vyvést z rovnováhy
[editovat] související
- měrný, měrový
- měřit, měření, měřící, měřič
- změřit, naměřit, zaměřit, odměřit
- rozměr, rozměrný, nezměrný
- poměr, poměřit, poměrný
- úměra, úměrný
- průměr, průměrný
- výměr, vyměřit
[editovat] překlad
[editovat] poznámky
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „míra“, s. 380. Hvězdička před slovem znamená, že jde o nedoložené slovo, odvozené historicko-srovnávací metodou.
- ↑ ČECH, František Ringo. Dívčí válka, divadelní hra. Část hry na YouTube (obsahující citovanou větu panice Ctirada, čas 8:33).
