κρίμα
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
starořečtina[editovat]
výslovnost[editovat]
přepis[editovat]
(český) krima
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
- souhlásková deklinace
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | κρίμα | κρίμᾰτε | κρίμᾰτᾰ |
genitiv | κρίμᾰτος | κριμάτοιν | κριμάτων |
dativ | κρίμᾰτῐ | κριμάτοιν | κρίμᾰσῐ(ν) |
akuzativ | κρίμα | κρίμᾰτε | κρίμᾰτᾰ |
vokativ | κρίμα | κρίμᾰτε | κρίμᾰτᾰ |
význam[editovat]
- rozhodnutí
- dekret
- rozsudek
- (pozdní) soudní proces
související[editovat]
řečtina[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈkri.ma]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | κρίμα | κρίματα |
genitiv | κρίματος | κριμάτων |
akuzativ | κρίμα | κρίματα |
vokativ | κρίμα | κρίματα |
význam[editovat]
- provinění
- (κρίμα που) škoda (vyjadřuje se, že nás něco mrzí, že je nám něčeho líto)
- Είναι κρίμα που δεν γνωριστήκαμε πριν δέκα χρόνια. – Je škoda, že jsme se neseznámili před deseti lety.
- křivda
příslovce[editovat]
- nestupňovatelné