cejcha

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡sɛjxa]

dělení[editovat]

  • cej-cha

etymologie[editovat]

Do češtiny se dostalo z německého Zieche, kam se dostalo z latinského theca. Do latiny se dostalo z řeckého θήκη.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ cejcha cejchy
genitiv cejchy cejch
dativ cejše cejchám
akuzativ cejchu cejchy
vokativ cejcho cejchy
lokál cejše cejchách
instrumentál cejchou cejchami

význam[editovat]

  1. (hovorově) povlečení peřiny nebo deky
    • Na voze černal se již kufr, na němž ležel uzel peřin ve strakatě pruhovaných cejchách.[2]
    • Ale načastovala se mne, na cejchy pěknýho kanafasu dali a půl tuctu ručníků a co všeho ...[3]
  2. (hanlivě) velké břicho
    • Hulákat a zpívat se tu nikdo neostejchá, hostinský to nevadí, že narůstá nám cejcha, žádná jiná ženská nás už dávno nezajímá, co se týče cejchy Róza taky pěknou ji má.[4]

synonyma[editovat]

  1. cícha, povlečení
  2. břich, panděro, teřich, bachor, pupek, nácek, milan

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. TÖLGYESI, Tamás. Lexikální germanismy v dnešní češtině. [s.l.] : Filozofická fakulta Katolické univerzity Petra Pázmánye, 2009. Disertační práce. Dostupné online.
  2. JIRÁSEK, Alois. Filosofská historie
  3. Šlejhar, Josef Karel. Nekřtěňátko
  4. MLÁDEK, Ivan. V hospodě U šesti trampů