chuj

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • chuj

etymologie[editovat]

Z polštiny. Další původ nejasný.[1]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ chuj chujové
genitiv chuja chujů
dativ chuju / chujovi chujům
akuzativ chuje / chuja chuje
vokativ chuju chuje / chujové
lokál chujové chujech
instrumentál chujem chuji

význam[editovat]

  1. (nářečně, vulgárně) hajzl, blbec[1][2]
    • Copak nevíš, že tvůj soused je starý chuj?[3]
  2. (vulgárně) penis[4]

překlady[editovat]

  1. kretén (nadávka)
  2. pyj

synonyma[editovat]

  1. čurák, kokot

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský neživotný

význam[editovat]

  1. souhrnný název dvou jazyků mayské jazykové skupiny

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

homofony[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ chuj chuje
genitiv chuja chujów
dativ chujowi chujom
akuzativ chuja chuje
instrumentál chujem chujami
lokál chuju chujach
vokativ chuju chuje

význam[editovat]

  1. (vulgárně) penis[5]
  2. (vulgárně) nadávka[5]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „chuj“, s. 230.
  2. http://www.hornicky-klub.info/slovnik.php?akce=slovo&id=424
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 17.
  4. BAJGER, Kryštof, a kol. Sprostě v 6 jazycích. Slovník vulgarismů. Praha : Agave, 2005. 189 s. ISBN 80-86160-89-0. S. 51.
  5. 5,0 5,1 http://www.miejski.pl/slowo-Chuj