floutek
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈflɔʊ̯.tek]
dělení[editovat]
- flou-tek
etymologie[editovat]
Asi z německého flott (bujný, veselý), které se významově posunulo ve studentské mluvě z původního významu plovoucí, lehký. V tomto původním významu pak souvisí s německým fliessen (téct).[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | floutek | floutci / floutkové |
| genitiv | floutka | floutků |
| dativ | floutkovi / floutku | floutkům |
| akuzativ | floutka | floutky |
| vokativ | floutku | floutkové / floutci |
| lokál | floutkovi / floutku | floutcích |
| instrumentál | floutkem | floutky |
význam[editovat]
- povrchní ješitný sebejistý mladík zajímající se jen o sebe a svůj zevnějšek
- (archaicky, zřídka) drobný peníz[p. 1]
překlady[editovat]
- —
synonyma[editovat]
- hejsek, (hanlivě) nadutec, náfuka, fintil (expresivně, v obecném jazyce) machýrek, frajírek, frajer libovej, vejtaha
- (v současnosti, neutrálně) drobák, drobné, (expresivně, v obecném jazyce) fifník
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „floutek“, s. 177.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-07-06]. Heslo floutek.