hřbitov

čeština

výslovnost

• IPA: [hr̝bɪtɔf]

dělení

• hřbi-tov

etymologie

Od slovesa hřbít (s původním významem hrabat dle německého graben) v návaznosti na staročeský výraz břítov vzniklý jako spodoba původního německého Friedhof (Fried – mír + Hof – dvůr = hřbitov).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hřbitov	hřbitovy
genitiv	hřbitova	hřbitovů
dativ	hřbitovu	hřbitovům
akuzativ	hřbitov	hřbitovy
vokativ	hřbitove	hřbitovy
lokál	hřbitově / hřbitovu	hřbitovech
instrumentál	hřbitovem	hřbitovy

význam

1. místo, kde se ukládají (pohřbívají) mrtví
   • Třebíčský hřbitov s více jak třemi tisíci náhrobky je jedním z největších židovských hřbitovů v Česku.

překlady

místo, kde se pohřbívají mrtví

• angličtina: cemetery ^(en), churchyard ^(en), graveyard ^(en)
• čínština: 墓葬建筑 ^(zh)
• dánština: kirkegård ^(da) m
• finština: hautausmaa ^(fi)
• francouzština: cimetière ^(fr) m
• gruzínština: სასაფლაო ^(ka)
• hebrejština: בית קברות ^(he)
• italština: cimitero ^(it) m
• japonština: 墓地 ^(ja)
• latina: coemeterium ^(la) m
• litevština: kapinės ^(lt)
• maďarština: temető ^(hu)
• němčina: Friedhof ^(de) m
• nizozemština: begraafplaats ^(nl) m
• norština: gavlund ^(no) m
• polština: cmentarz ^(pl) m
• ruština: кладбище ^(ru) s
• řečtina: νεκροταφείο ^(el), κοιμητήριο ^(el)
• slovenština: cintorín ^(sk) m
• španělština: cementerio ^(es) m
• švédština: begravningsplats ^(sv) m
• turečtina: mezarlık ^(tr)

synonyma

1. pohřebiště, (zastarale, nářečně) krchov

související

• hřbitovní
• pohřbívat