hořet

čeština

výslovnost

• IPA: [hɔr̝ɛt]

dělení

• ho-řet

etymologie

Všeslovanské, z praslovanského *gorěti, jež souvisí s německým a anglickým warm, starořeckým θερμός (thermos), latinským formus. V češtině jsou dále etymologicky příbuzná např. slova hořký, horší, hrnec, řeřavý nebo žár.^[zdroj?]

sloveso

• nedokonavé
• nepřechodné

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	hořím	hoříme
2.	hoříš	hoříte
3.	hoří	hoří

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	hořme
2.	hoř	hořte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	hořel	hořeli
mužský neživotný		hořely
ženský	hořela
střední	hořelo	hořela

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	hoře	hoříce
ženský	hoříc
střední

význam

1. být stravován ohněm, podléhat hoření
   • Papír, jak známo, hoří již při relativně velmi nízkých teplotách.
   • Vlhké listí velmi špatně hoří.
   • Hoř, ohníčku, hoř, přijde na tě tchoř! / Nebudeš-li hořeti, hodíme tě do řeky. / Přijde na tě černá vrána, budeš hořet až do rána!
   • „A co by bylo z toho,“ odpověděl hospodář, „kdyby u mne hořelo, ani bych nešel hasiti — však by mi ještě nebylo zle; brzy bych si postavil nový dům!“
   • V domku na okraji Bruntálu hořelo, při požáru zahynul bezdomovec.
2. pociťovat silné zaujetí, pro něco se nadchnout, horovat pro, často (hořet + instrumentál)
   • Hořela jsem zvědavostí, jak to všechno dopadne.
   • Psali dlouhé dopisy den co den hoříce touhou zase ji brzy spatřit.
   • Jen hořeli nedočkavostí, až budou pálit do těch krtčích děr a Podlešácké sysly z jejich pelechů vylévati.
3. červenat se, rudnout
4. být urgentní, být ohrožen z prodlení
   • Můžeš si klidně dát na čas, tahle práce určitě nehoří.

překlady

být stravován ohněm

• angličtina: burn ^(en)
• francouzština: brûler ^(fr)
• latina: ardere ^(la), flagrare ^(la)
• němčina: brennen ^(de)
• ruština: гореть ^(ru)
• řečtina: καίω ^(el)
• španělština: quemar ^(es)

synonyma

1. planout, plápolat
2. zapálilo, je požár
3. být vzrušen, planout
4. pýřit se, rudnout
5. pospíchat, chvátat, nesnést odkladu

související

• dohořet
• pohořet
• prohořet
• rozhořet se
• shořet
• uhořet
• vyhořet
• zahořet
• hoření
• hořlavý
• hořlavina

fráze a idiomy

• hořet za patami
• hořet koudel u prdele

poznámky

Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-12-06, [cit. 2013-02-28]. Heslo hořet.