k

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte K.

Obsah

čeština [editovat]

výslovnost [editovat]

  • IPA: [k],  k?info
  • řidčeji před znělou souhláskou i: [g]

dělení [editovat]

  • k

varianty [editovat]

  • před „k“ a „g“ a někdy před skupinou souhlásek se užívá varianta ke
  • před „pr“ a „př“ se v některých případech, zpravidla v ustálených spojeních, může užít varianta ku

předložka [editovat]

  • s dativem
  • nikdy nestojí samostatně na konci řádku

význam [editovat]

  1. vyjadřuje směr do blízkosti něčeho, prostorově i časově
    • Přišel až k ní.
    • Přišel až k ránu.
    • Přišel k ní na návštěvu.
    • Stav se blíží k pěti tisícům.
  2. vyjadřuje účel činnosti
    • Už není k mání.
    • Pozvala mě k obědu.
    • Toto nářadí je určeno výhradně k lezení.
    • K naštvání učitele používal spolužák stále vulgarizmy.
  3. vyjadřuje sloučení kusu s celkem
    • Přidal to k ostatním.
  4. vyjadřuje relevanci něčeho s něčím
    • Jaký máš k němu vztah?
  5. vyjadřuje poměrnost (častěji ku)
    • Na výhru byl vypasán kurz jedna k sedmi.
  6. (v matematice, řidčeji než děleno) jeden z názvů symbolu :, který označuje dělení
    • Deset ku pěti jsou dvě.

překlady [editovat]

směr

účel

sloučení

vztah

poměr

děleno v matematice

synonyma [editovat]

  1. na, pro
  2. do
  3. děleno, :, (v informatice) k/

antonyma [editovat]

  1. od
  2. z
  3. krát

angličtina [editovat]

zkratka [editovat]

význam [editovat]

  1. ok - dobře, v pořádku

poznámky [editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-09-19, [cit. 2009-06-21]. Heslo k.