moč

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔtʃ]

dělení

• moč

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	moč	moči, moče
genitiv	moči, moče	močí
dativ	moči	močím
akuzativ	moč	moči, moče
vokativ	moč	moči, moče
lokál	moči	močích
instrumentál	močí	močemi

význam

1. odpadní tekutina vylučovaná ledvinami
   • vyšetření moči

překlady

angličtina: urine (en) finština: virtsa (fi) francouzština: urine (fr) ž latina: urina (la) ž

němčina: Harn (de) m, Urin (de) m polština: mocz (pl) m ruština: моча (ru) ž slovenština: moč (sk) m

synonyma

1. (vulgárně) chcanky

související

• močit
• močení
• močový
• močovina

sloveso

význam

1. rozkazovací způsob pro druhou osobu jednotného čísla od slova močit