[editovat] starší varianta zápisu
Přejato přes německé organisieren z francouzského tvaru organiser od slova organe („orgán“), které vzešlo z pozdně latinského organum[1] s plurálem organa s významem „nástroj, smyslové ústrojí, orgán“. Další původ lze vidět v řeckém ὄργανον (órganon, „nástroj, nářadí, dílo“) s plurálem ὄργανα (órgana)[2] odvozeném od ἔργον (érgon, „dílo, práce“).[3] R. Večerka ve svém Uvedení do etymologie připouští i možnost přímého přejetí z řečtiny.[4]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
organizace |
organizace |
| genitiv |
organizace |
organizací |
| dativ |
organizaci |
organizacím |
| akuzativ |
organizaci |
organizace |
| vokativ |
organizace |
organizace |
| lokál |
organizaci |
organizacích |
| instrumentál |
organizací |
organizacemi |
- činnost spočívající v organizování
- organizace společenských akcí
- účelné uspořádání složek určitého celku
- sdružení osob nebo institucí se společným cílem nebo zájmy, popřípadě nižší složka takového sdružení
- základní organizace
- tajná organizace, rozpočtová organizace
- organizování, příprava, vedení, řízení
- struktura, uspořádání, rozložení
- sdružení, seskupení, spolek
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda: Voznice, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „organizovat“, s. 431.
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. ISBN 80-04-23715-0. Heslo „orgán“, s. 322.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda: Voznice, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „orgán“, s. 431.
- ↑ VEČERKA, Radoslav a kol. Uvedení do etymologie. K pramenům slov. Praha: NLN, 2006. ISBN 80-7106-858-6. Paragraf 9.2.19, s. 203.
organizace? • info
