ovce

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔftsɛ]
•  ovce^{? • info}

dělení

• ov-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ovce	ovce
genitiv	ovce	ovcí / ovec
dativ	ovci	ovcím
akuzativ	ovci	ovce
vokativ	ovce	ovce
lokál	ovci	ovcích
instrumentál	ovcí	ovcemi

význam

1. přežvýkavec z čeledi turovitých

překlady

angličtina: sheep (en) bulharština: овца (ru) ž esperanto: ŝafo (eo) francouzština: mouton (fr) m chorvatština: ovca (hr) ž italština: pecora (it) ž latina: ovis (la) ž lotyština: aita (lv) němčina: Schaf (de) s

nizozemština: schaap (nl) s polština: owca (pl) ž portugalština: ovelha (pt) ž ruština: овца (ru) ž slovenština: ovca (sk) ž slovinština: ovca (sl) ž španělština: oveja (es) ž ukrajinština: вівця (uk) ž

související

• ovčí
• ovečka
• ovčák
• ovčan