případ

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːpat]
•  případ^{? • info}

dělení

• pří-pad

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	případ	případy
genitiv	případu	případů
dativ	případu	případům
akuzativ	případ	případy
vokativ	případe	případy
lokál	případu	případech
instrumentál	případem	případy

význam

1. jednotlivý jev, očekávaný jev
   • Byl to typický případ.

překlady

angličtina: case (en) francouzština: cas (fr) m italština: caso (it) m

polština: przypadek (pl) němčina: Fall (de) m slovenština: prípad (sk) m

související

• v případě
• případný
• případový