část

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 dělení 1.2 etymologie 1.3 výslovnost 1.4 podstatné jméno 1.4.1 skloňování 1.4.2 význam 1.4.3 synonyma 1.4.4 antonyma 1.4.5 související 1.4.6 překlad 2 poznámky

[editovat] čeština

[editovat] dělení

• část, mn. čás·ti

[editovat] etymologie

Ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích, vycházejí z praslovanského *čęstь. Zajímavá je souvislost se slovem štěstí, které vzniklo ze složeniny *sъ- a *čęstь s významem „dobrý podíl, dobrý úděl“. Další etymologie je nejistá, může být odvozeno z indoevropského *kn̥dtis („kus, něco ukousnutého“), z něhož vychází i praslovanské *kǫsъ („kus“).^[1][2]

[editovat] výslovnost

• IPA: [tʃaːst]

[editovat] podstatné jméno

• rod ženský

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	část	části
genitiv	části	částí
dativ	části	částem
akuzativ	část	části
vokativ	část	části
lokál	části	částech
instrumentál	částí	částmi

[editovat] význam

1. díl celku

   část těla

[editovat] synonyma

1. díl, podíl, kus, součást, složka, komponenta, úsek, pasáž, zlomek, fragment, segment

[editovat] antonyma

1. celek

[editovat] související

• částečný, částečně, částečnost
• částice, částicový
• částečka

[editovat] překlad

anglicky: part (en), section (en), component (en), piece (en), portion (en), segment (en), slice (en), share (en) německy: Teil (de) m, Partie (de) ž, Abschnitt (de) m, Zeitabschnitt (de) m, Periode (de) ž

rusky: часть (ru) ž slovensky: časť (sk) ž

[editovat] poznámky

1. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „část“ a „štěstí“, s. 112 a 642.
2. ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint podle vydání z roku 1971. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „část“, s. 95.