planeta

čeština

výslovnost

• IPA: [planɛta]

dělení

• pla-ne-ta

etymologie

Z řeckého πλανήτης (planétés) "bloudící" < ze slovesa πλαναν (planân), tj. "bloudit", neboť se jedná o "pohyblivé" či "putující hvězdy" po obloze.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	planeta	planety
genitiv	planety	planet
dativ	planetě	planetám
akuzativ	planetu	planety
vokativ	planeto	planety
lokál	planetě	planetách
instrumentál	planetou	planetami

význam

1. oběžnice kolem centrální hvězdy výrazně méně hmotná než centrální hvězda.
   • Kolem slunce obíhá osm planet.

překlady

angličtina: planet (en) esperanto: planedo (eo) francouzština: planète (fr) ž němčina: Planet (de) m

polština: planeta (pl) ž řečtina: πλανήτης (el) m slovenština: planeta (sk) ž

synonyma

1. oběžnice

související

• planetka
• planetový
• planetárium