průzev

čeština

výslovnost

• IPA: [pruːzɛf]

dělení

• prů-zev

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování (1)

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	průzev	průzvy
genitiv	průzvu	průzvů
dativ	průzvu	průzvům
akuzativ	průzev	průzvy
vokativ	průzve	průzvy
lokál	průzvu	průzvech
instrumentál	průzvem	průzvy

skloňování (2)

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	průzev	průzevy
genitiv	průzevu	průzevů
dativ	průzevu	průzevům
akuzativ	průzev	průzevy
vokativ	průzeve	průzevy
lokál	průzevu	průzevech
instrumentál	průzevem	průzevy

význam

1. (zastarale) setkání dvou samohlásek na rozhraní slov nebo slabik

synonyma

1. hiát

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-04-29]. Heslo průzev.