sloka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [slɔka]
dělení[editovat]
- slo-ka
etymologie[editovat]
Slovo převzato v první polovině 19. století Josefem Jungmannem ze staroindického jazyka (v sanskrtu श्लोक, śloka);[1] Jungmannův bratr Antonín Jan studoval sanskrt.[2]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | sloka | sloky |
genitiv | sloky | slok |
dativ | sloce | slokám |
akuzativ | sloku | sloky |
vokativ | sloko | sloky |
lokál | sloce | slokách |
instrumentál | slokou | slokami |
význam[editovat]
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-02-01]. Heslo sloka.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „sloka“, s. 640.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „sloka“, s. 556.
externí odkazy[editovat]
- Článek Sloka ve Wikipedii