spontánní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈspɔntaːɲiː]

přídavné jméno[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní
genitiv spontánního spontánního spontánní spontánního spontánních spontánních spontánních spontánních
dativ spontánnímu spontánnímu spontánní spontánnímu spontánním spontánním spontánním spontánním
akuzativ spontánního spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní
vokativ spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní spontánní
lokál spontánním spontánním spontánní spontánním spontánních spontánních spontánních spontánních
instrumentál spontánním spontánním spontánní spontánním spontánními spontánními spontánními spontánními

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv spontánní
komparativ spontánnějější
superlativ nejspontánnějější

význam[editovat]

  1. který je proveden, pronesen; který následuje bez dlouhého rozvažování
  2. realizovaný bez vnějšího nátlaku či popudu

překlady[editovat]

  1. překotný, nepromyšlený
  2. z vlastního popudu

synonyma[editovat]

  1. neplánovaný, (částečně) improvizovaný, překotný, impulzivní
  2. volný; nenucený; z vlastního popudu

antonyma[editovat]

  1. plánovitý, promyšlený, plánovaný
  2. nucený

externí odkazy[editovat]