vlastní
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
[editovat] dělení
- vlast-ní
[editovat] přídavné jméno
- měkké
[editovat] skloňování
| Číslo | singulár | plurál | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní |
| genitiv | vlastního | vlastního | vlastní | vlastního | vlastních | vlastních | vlastních | vlastních |
| dativ | vlastnímu | vlastnímu | vlastní | vlastnímu | vlastním | vlastním | vlastním | vlastním |
| akuzativ | vlastního | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní |
| vokativ | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní | vlastní |
| lokál | vlastním | vlastním | vlastní | vlastním | vlastních | vlastních | vlastních | vlastních |
| instrumentál | vlastním | vlastním | vlastní | vlastním | vlastními | vlastními | vlastními | vlastními |
[editovat] stupňování
| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | vlastní |
| komparativ | vlastnější |
| superlativ | nejvlastnější |
[editovat] význam
- patřící někomu
- Žil ve vlastním domě.
- svůj
- Podepsala to vlastní krví.
- pokrevní
- Není to její vlastní dítě.
- jsoucí podstatou věci
- Vlastní počítání je triviální.
[editovat] překlady
[editovat] související
[editovat] sloveso
[editovat] význam
- třetí osoba přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vlastnit