supozice
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [sʊpɔzɪt͡sɛ]
dělení[editovat]
- su-po-zi-ce
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | supozice | supozice |
| genitiv | supozice | supozic |
| dativ | supozici | supozicím |
| akuzativ | supozici | supozice |
| vokativ | supozice | supozice |
| lokál | supozici | supozicích |
| instrumentál | supozicí | supozicemi |
význam[editovat]
- (řidčeji, knižně) podmíněný návrh
- předpoklad
- (v logice) forma použití termínů ve výrocích, prostřednictvím níž se určité jazykové formě přiřkne dané množství možných významů[1]
- Neumožňuje analyzovat zmiňování funkcí, vlastností a vztahů, tedy neumožňuje analyzovat rozdíl mezi užitím výrazu v supozici de dicto a de re.
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ KRAUS, Jiří, a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. Heslo „supozice“, s. 760.