vléct

čeština

výslovnost

• IPA: [vlɛːt͡st]

varianty

• vléci

dělení

• vléct

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vleku / vleču	vlečeš	vleče	vlečeme	vlečete	vlekou / vlečou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vleč	vlečme	vlečte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vlekl	vlekla	vleklo	vlekli	vlekly	vlekla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vleka / vleče	vlekouc / vlečíc	vlekouce / vlečíce

význam

1. táhnout za sebou, zejména po zemi, sněhu apod. - často je v podtextu, že jde o něco namáhavého příp. nešetrného
   • Pohřeb: Černý vůz vlečou a slzy tečou...
   • Přivázali ho za nohy na ocas kobyle, blátem, kamením ho vlekli, přežalostná chvíle!

překlady

1. táhnout za sebou

   • angličtina: drag, tow, pull, tug
   • francouzština: trainer, remorquer
   • latina: trahere
   • němčina: schleppen
   • ruština: волочить
   • řečtina: σέρνω, ρυμουλκώ
   • švédština: dra, draga

synonyma

1. táhnout, smýkat

antonyma

1. tlačit

související

• vléct se
• vlečení
• vlek
• vláčet
• vlak
• přivléct
• svléct
• dovléct
• odvléct
• navléct
• vyvléct

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-30]. Heslo vléct.