vléct

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vlɛːt͡st]

varianta[editovat]

dělení[editovat]

  • vléct

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. vleču vlečeme
2. vlečeš vlečete
3. vleče vlečou
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. vlečme
2. vleč vlečte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný vlekl vlekli
mužský neživotný vlekly
ženský vlekla
střední vleklo vlekla
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský vleka / vleče vlekouce / vlečíce
ženský vlekouc / vlečíc
střední

význam[editovat]

  1. táhnout za sebou, zejména po zemi, sněhu apod. - často je v podtextu, že jde o něco namáhavého příp. nešetrného
    • Pohřeb: Černý vůz vlečou a slzy tečou...[1]
    • Přivázali ho za nohy na ocas kobyle, blátem, kamením ho vlekli, přežalostná chvíle![2]

překlady[editovat]

táhnout za sebou

synonyma[editovat]

  1. táhnout, smýkat

antonyma[editovat]

  1. tlačit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Buty: Nad stádem koní, album Kapradí, 1999 - s drobnou do kontextu uvádějící úpravou
  2. Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra/Testament Perunův
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2014-04-30]. Heslo vléct.