Ze slovesa vodit.
[editovat] podstatné jméno (1)
- rod mužský životný i neživotný*
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
vodič |
vodiče / vodiči* |
| genitiv |
vodiče |
vodičů |
| dativ |
vodiči |
vodičům |
| akuzativ |
vodič / vodiče* |
vodiče |
| vokativ |
vodiči |
vodiči |
| lokál |
vodiči |
vodičích |
| instrumentál |
vodičem |
vodiči |
* pro akuzativ singuláru a nominativ plurálu lze pro vodivou látku užít životné i neživotné tvary, pro výrobek jen neživotné (1. p. jedn. č. vodič, 2. p. množ. č. vodiče)[1]
- látka, kterou snadno prochází elektřina nebo teplo
- Měď je dobrým vodičem.
- Vybrali jsme dobrého vodiče tepla.[1]
- Vybrali jsme dobrý vodič tepla.[1]
- výrobek, který snadno vodí elektřinu nebo teplo
- Vodič je nabit na potenciál 5 V.[1]
- Smaltované měděné vodiče.[1]
[editovat] podstatné jméno (2)
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
vodič |
vodiči |
| genitiv |
vodiče |
vodičů |
| dativ |
vodiči / vodičovi |
vodičům |
| akuzativ |
vodiče |
vodiče |
| vokativ |
vodiči |
vodiči |
| lokál |
vodiči / vodičovi |
vodičích |
| instrumentál |
vodičem |
vodiči |
- ten, kdo někoho nebo něco vodí[2]
- Každého slepého závodníka doprovází vodič.
- vodič loutek
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Internetová jazyková příručka: vodič, vodivá látka nebo výrobek z ní; pomůcka [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR, rev. 2008-11-18, [cit. 2009-06-21]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Internetová jazyková příručka: vodič, ten, kdo někoho nebo něco vodí [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR, rev. 2008-05-13, [cit. 2009-06-21]. Dostupné online. (česky)
