ámen

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte amen, Amen, amén nebo àmen.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈaːmɛn]

dělení[editovat]

  • ámen

varianty[editovat]

etymologie[editovat]

Přes latinu ze starořeckého ἀμήν, které vychází z hebrejského אמן — „pravda“, používaného v příslovečném významu jako výraz souhlasu, jež vyšlo ze semitského kořene a-m-n „být důvěryhodný, potvrzovat, podpírat“.[1] Talmud[2] vysvětluje slovo jako iniciálovou zkratku z אֵל מֶלֶךְ נֶאֱמָן‎ (Bůh, Král, v něhož věříme).

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední[3]
  • nesklonné

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce, expresivně) konec, záhuba, zánik[4]
    • Ale tohohle, — pokračuje pán se čtverhranným obličejem, patře s nenávistí na obžalovaného, — nevyseká ani tenhle doktor. Je s ním ámen. Provázek ho nemine.[5]

synonyma[editovat]

  1. veta, konec

poznámky[editovat]

  1. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2016-07-13]. Heslo amen. (anglicky)
  2. Šabat 119b, Sanhedrin 111a
  3. Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-11-01]. Heslo amen.
  4. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-11-01]. Heslo amen.
  5. POLÁČEK, Karel. Hlavní přelíčení. [s.l.] : [s.n.], 1948. Kapitola Hlava patnáctá.