égrégore

francouzština

výslovnost

IPA: [e.ɡʁe.ɡɔʁ]

etymologie

Nedovyjasněná, leč evidentní je, že vychází ze starořeckého adjektivního ἐγρήγορος — bdící, bdělý, probuzený, jež je příčestím perfekta od slovesa ἐγείρω — budit, vzbudit, probudit. Srovnej např. české jméno Řehoř či, významově, Buddha, buddhismus. Autorství slova je někdy přisuzováno francouzskému spisovateli Hugovi. Žádná jazyková souvislost s latinským ēgrĕgius, příp. anglickým egregious.

podstatné jméno

rod mužskký

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	égrégore	égrégores

význam

(v okultismu) duch skupiny, médium; autonomní psýchická bytost tvořená myšlenkami skupiny a tyto myšlenky ovlivňující

související